Každé zboží má svého kupce – přírodní kosmetika i chemie.

Troufám si říct, že toho vím o přírodní kosmetice celkem dost, ale nikdy jsem nebyla ten typ, co vnucuje přírodní kosmetiku na potkání a má potřebu ji všude a před všemi opěvovat. Mluvím o ní až v situacích, kdy cítím, že to někoho opravdu zajímá. Párkrát už mě ale napadly myšlenky, zda bych neměla ve svém okolí přírodní kosmetiku více propagovat, když už teda máme ten e-shop, že jo. Nebo jestli není ostuda, že i spousta mých nejbližších přírodní kosmetiku nepoužívá.

Nedávno mně ale přišlo do cesty pár střípků, na základě kterých jsem se utvrdila, že tak, jak to dělám a cítím, je pro mě přirozené a správné.

Střípek č. 1

Před časem nám přistál pod jedním článkem komentář v tom smyslu, že je vlastně celá přírodní kosmetika jen marketingový tah a že kdyby ji začal najednou používat celý svět, tak by jednoduše došly zdroje. Tenkrát jsem si říkala: „Jo, jasně, já ti dám marketingový tah! Zase další hejt, který vůbec nesouvisí s tématem článku.“

Střípek č. 2 

Před několika týdny za mnou přišla tchyně s dotazem, zda máme na e-shopu nějaký ten repelent.

JÁ: „Jo, jasně, že máme.“

TCHYNĚ: „A kolik stojí?“

JÁ: „269 Kč.“

TCHYNĚ: „Cože, tolik?! Já právě viděla v drogerce repelent za 80 korun, ale přišlo mi to drahé, tak jsem si říkala, že se zeptám tebe.“

První jsem měla nutkání „náš“ repelent obhajovat a začít jmenovat celou plejádu důvodu, proč je přírodní repelent lepší, než ten z drogerie. Také jsem si říkala, že tchyni přeci nenechám stříkat se chemickým svinstvem s hromadou insekticidů. Ale pak jsme to nějak zamluvily a dál už se o tom nebavily. Nakonec ho stejně vyzkoušela, když jsem ten svůj nechala položený na okně. Nechala jsem ho tam ležet i další dny, kdyby ho náhodou potřebovala, ale celé balení jen pro ni jsem jí nevnucovala.

Střípek č. 3

O pár dnů později jsem narazila na rozhovor s parfumérkou Kateřinou Novákovou na flowee.cz a předchozí střípky do sebe začaly zapadat.

Utvrdila jsem se v tom, že můj postoj Nevnucuj přírodní kosmetiku lidem, kteří neocení její kvalitu je (pro mě) v pořádku. A že „hejterka“ z diskuze k našemu článku měla vlastně pravdu.

Proč vnucovat přírodní kosmetiku lidem, kteří ji nedokážou ocenit a jediné, co je zajímá, je cena produktu? A když už si nějaký ten výrobek koupí, neodpustí si poznámky typu: “ No za ty peníze doufám, že uvidím zázraky.“ Jenže u přírodní kosmetiky si neplatíme za zázraky (i když někdy se dočkáme i těch ;-)), ale za prvotřídní, zcela netoxické složení.

POUŽÍVEJME PŘÍRODNÍ KOSMETIKU VĚDOMĚ

Chtěla bych, aby s přírodní kosmetikou lidé šetřili a neměli zbytečně na poličce 20 věcí, z nichž pak polovinu vyhodí, protože už nastala doba expirace. Přála bych si, aby nekončila zbytečně v koši, když jim nesedne a poslali ji alespoň dál. Aby si vážili toho, že tato kosmetika obsahuje výtažky z rostlin, které musely růst třeba několik let, než mohly být použity pro výrobu krému. Že na 1 ml esenciálního oleje musí být často použito několik kilogramů rostliny. Nebo že Labdanum (pryskyřice ze skalní růže) se sbírá jedině v létě, kdy vlivem horka začne rostlina „ronit slzy“. A tyto kapky se sbírají ručně speciálními koženými proužky.

Ano, možná vás to překvapí, ale ani rostliny nejsou do nekonečna obnovitelný zdroj.

Třeba takové santalové dřevo zmíněné v článku. Kateřina v souvislosti s ním říká: „Než santal začne produkovat svou výjimečnou vonnou esenci, musí uběhnout 25 až 30 let a právě díky poptávce po přírodních vůních je santal na vyhynutí.“

Zdroj: cs.wikipedia.org

Je to už nějaký ten rok, co receptury svých produktů upravila i Barb ze slovenské značky Mylo. Ze všech produktů santalové dřevo vyřadila a jedinou věcí, kde tuto surovinu ponechala, je pánský balzám Šuhaj. I v tomto jediném balzámu je ale santalového dřeva minimální množství a pochází z udržitelného zdroje z Nové Kaledónie.

Jsem ráda, že mám na svém e-shopu i takové výrobce, pro které není udržitelnost prázdné slovo a na přírodě jim opravdu záleží. Protože, co si budem, přírodní kosmetika je bussiness jako každý jiný a na nálepky udržitelný, eko, bio, zero waste dnes lidé letí. Tak proč tyto slova nezařadit do svého repertoáru, když běžný uživatel ví stejně prd, z čeho ty krémy vlastně vyrábíme…

KAŽDÉ ZBOŽÍ MÁ SVÉHO KUPCE

Pochopme, jaké máme štěstí, že jsme se k přírodní kosmetice dopracovali a že máme informace o účincích potenciálně škodlivých látek, které se míchají v laboratořích nadnárodních firem. Na rozdíl od velké části populace, kterou zajímá jen cena a vůně.

Ale i to je v pořádku. Ona ta „hejterka“ měla vlastně pravdu. Představa, že by přírodní kosmetiku začal najednou používat celý svět, je celkem děsivá. Jak už bylo ostatně naznačeno i v článku: Je nás na planetě opravdu hodně, Země je přelidněná. A vždy bude mít přednost zemědělská půda k pěstování plodin pro naši obživu před lány s levandulí. Naše země nemá kapacitu na to, aby přírodní kosmetiku používal každý.

Proto bych si přála, aby na Borůvkovém kopečku nakupovali jen ti z vás, kteří chtějí vědomě používat zdraví prospěšnou kosmetiku. A ne ti, kteří si koupí tuhý šampon proto, že na ně vyskočil v reklamě a že absence plastových obalů je zrovna trendy. A za týden šampon vyhodí, protože málo pěnil a dostatečně nevoněl.

_ _ _ _ _

Zdroje:

https://www.flowee.cz/clovek/6015-prirodni-vune-skodi-vic-nez-syntetika-rika-parfumerka-katerina-novakova

http://mylo.sk/blog/tekuté-zlato-z-novej-kaledónie